Horší paměť a PCOS.
Tohle je téma, o kterém se skoro nic ve vodách českého internetu neví.
Být to naopak, ušetřila jsem si mnoho strachu a taky čas hned několika doktorů - od psychologa po neurologa. Když se mi totiž začaly silně po letech ozývat příznaky PCOS, začala jsem mít potíže také s PAMĚTÍ. Jenže kdo by si to spojil.. Nespojili si to ani samotní lékaři (nou hejt).
Mlhou v hlavě trpím docela dlouho, tudíž jsem na to nějakým způsobem zvyklá, a okolí už taky. Někdy jsem prostě mimoň, no, a lítám si všude možně jak Malý princ po planetkách. V pubertě si možná i pár lidí myslelo, že na něčem jedu, což je hodně úsměvné :-))
Nicméně i s mlhou mi paměť na vysoký škole sloužila dobře, jak krátkodobá, tak i dlouhodobá.
Cca před rokem to ale dostalo zcela jiný rozměr. Nehrálo tu roli pouze pcos, ale také nová práce, velký stresy, rodinná situace apod.
Jak se to projevovalo? Dělala jsem dost a často chyby. Třeba v práci, i při psaní - i když čeština patřila k oboru, který mě šel vždycky nejlíp. Zapomínala jsem úkoly, postupy a nechápala, co se děje. I při mluvení jsem si nemohla najednou vybavit slova věcí, který znám. Často jsem se cítila doslova jako idiot. A začala se bát, protože tohle nebylo normální.
V jednu chvíli to došlo tak daleko, že jsem si nemohla vybavit cestu k restauraci, kam jsme chodili často na oběd, nebo cestu autem někam, kde už jsem byla.
Z mých chyb samozřejmě nebyli nadšený ani v práci a mě bylo trapně. Postupně se mi rozjely i úzkosti, protože to byl můj první opravdovej job a já chtěla být jednoduše dobrá. K tomu jsem měla psát ještě diplomku, ale tu jsem odsunula úplně do pozadí a rozhodla se situaci řešit.
Moje obvodní lékařka si vyslechla všechny věci, co se mi dějí a bez okolků mi dala doporučení na neurologii do nemocnice. Tam si to vyslechl pan doktor, poklepal mi všude možně po těle (vyšetření trvalo ani ne 10 minut) a napsal žádanku na magnetickou resonanci hlavy a neuropsychologické vyšetření.
- Magnetická resonance a neuropsychologické vyšetření
Magnetická resonance dopadla v pořádku, nenašel se naštěstí žádný nádor ani žádná jiná abnormalita. A ne, nedají vám fotky, abyste se podívali na prohlubně svýho mozku a podle toho odvodili, jak moc chytrý jste :D :-)) (prý se to podle toho dá poznat).. Vyšetření nebolí, dají vám sluchátka s hudbou a vše probíhá v takovém bílém "tunýlku". Nic necítíte, jen slyšíte zvuk podobný tlukotu kladiva. Je to prostě v pohodě.
Neuropsychologického vyšetření u psychologa jsem se bála o mnoho víc. Samozřejmě si to člověk všechno hledá na internetu (chyba!). O co se jedná? Jde o soubor cvičení a povídání, kdy se testuje vaše paměť, osobnost. Některé cviky byly fajn - protože mám ráda psychologii, těšila jsem se hlavně na tzv. Rorschachův test (to jsou ty obrázky skvrn z filmů) kde říkáte, co vám připomínají. Co si pamatuju, tak jsem paní doktorce vyjmenovala mnoho věcí u jednoho obrázku - z toho pak na konci vyvodila, že jsem snaživá a ctižádostivá (no, asi jak kdy a jak v čem).
Dále si například musíte zapamatovat co nejvíce slov a vyjmenovat je (to bylo v pohodě), čísla (to mi sakra nešlo!), namalovat 2 osoby, na čas zaškrtávat symboly, opakovat tahy prstů paní doktorky apod.
Mohu vám však říct, že ty 3 setkání s mladou paní psycholožkou patří k těm fajn zkušenostem. Byla totiž moc hodná, empatická. Na samém počátku sezení s vámi probere celý život od dětství až do těď. Hlavně ty momenty, který vás co nejvíc ovlivnily. Možná, že se sami budete divit, kolik věcí bez mrknutí oka řeknete neznámému člověku - spíš než svému okolí a rodině (které můžete ublížit). Já to tak rozhodně měla a divila se sama sobě, co tam všechno říkám.
Mimochodem, adresu tohoto blogu taky nemají moji blízcí - chci totiž bejt "já" co nejautentičtější a ne si při psaní říkat "co tomu řekne máma".
Na konci všech cvičení (vyhodnocení trvá cca týden, dva) si jdete pro "ortel". Paní doktorka vám dá dlouhou zprávu o tom, jací jste, o vašem charakteru, paměti, představivosti, o zvládání stresu, jestli máte duševní poruchu, něco psychopatického. Je celkem zvláštní si to pak o sobě číst. :-)) Alzheimera to naštěstí vyloučilo a moje zapomínání prý souvisí se stresem.
Moje já, hlavní postava hypochondra z díla "Zdravý nemocný" z díla od Moliéra, bylo teda ukojený - nemám žádnou (další) chorobu.
- Řešení - eliminace stresu
Jediným řešením se tedy stala eliminace stresu. Přestala jsem teda postupně dělat věci, které mě stresovaly, dělat věci jen pro druhé, které mě stresovaly a naučit se říkat "ne" bez dlouhého vysvětlování.
Hodně samozřejmě udělala i výpověď z práce, která už mě netěšila dlouho. Dovolila jsem si být líná, když to přišlo. Dovolila jsem si jít ven, když to přišlo. Dovolila jsem si plnit svoje sny, který jsem odsouvala. Vrátila se mi kreativita. Posílila intuice.
Neřešila jsem kraviny a nezapojovala jsem se s lidmi do diskuzí, které mi nedávaly tak úplně smysl. Peníze však nerostou na stromech, takže přišla na řadu nová práce - sice s menším ohodnocením, ale zato s naprostou svobodou a morálním přesahem a hlavně bez abnormálního stresu. Tohle všechno taky souviselo s pcos a mým vyrovnáváním se sama se sebou.
Až to tedy postupně došlo k založení blogu. A ten mi konečně dal odpověď - hledám informace k prvnímu článku "Nejsi sama: 13 veřejně známých žen s pcos, jejich zkušenost a instagram" a nevěřím vlastním očím, když čtu vyjádření japonské moderátorky Lally Hirayamy: "Toužila jsem po smaženém jídle a cukru, moc jsem nespala a začala jsem ztrácet paměť, což není dobrá věc, když si musíte pamatovat scénáře."
V tu chvíli mi to zapadlo do sebe. Že to přece musí souviset, a že nejsem sama!
- Co nám říkají studie?
Kognitivní funkce s PCOS mohou i nemusí souviset. Tak jako u všech příznaků, nemusí se zrovna u nás projevit. Já však tento příznak zaznamenala a probádala pár studií:
1. Podle TÉTO studie z roku 2016, která se zaměřuje na pracovní paměť a androgeny, mají ženy s pcos méně efektivní výkonné funkce pracovní paměti ve srovnání s ženami bez tohoto onemocnění. To pak může ovlivňovat každodenní život a pomoci může anti-androgenní léčba.
- Jak jsem na tom dnes
Mimoň jsem stále. Ale pomocí rituálů, eliminace stresu a prací na sobě mohu říct, že se cítím dobře, i co se paměti a soustředění týče. V řeči se nezadrhávám, jsem sebejistější a pamatuju si, pracuju. Velmi to souvisí s i lidmi, co jsou kolem. Působí-li na mou duši v pohodě, mají dobrou energii, záměr atd., jsem v pohodě i já. Naopak se vyhýbám emočním "upírům" a je to zcela normální - člověk je svobodný a může si vybrat, s kým, jak a vedle koho život prožije (ano, i včetně rodiny). Paměť je třeba cvičit a posilovat, jinak postupně chabne jako svaly, když dlouho necvičíme.
- Co může ještě stát za špatnou pamětí?
- Alkohol (známe:-)
- Příliš mnoho spánku (též můj celoživotní problém)
- Příliš málo spánku
- Deprese
- Trauma, potlačené emoce, přetěžování
- Chaos - když toho děláme moc
- Léky
- Nedostatek pohybu a podnětů (mozek zleniví)
- Potraviny na lepší paměť:
Vlašské ořechy, banány, avokádo, kakao, kurkuma, borůvky, hořká čokoláda, mořské ryby, borůvky, semínka, žloutky, káva, lecitin, Gingo biloba, olivový olej, brokolice, česnek, voda, zelený čaj, pomeranče, arašídy, řepa, vývary, celer, kokosový olej, rozmarýn
S pokorou A.
S pokorou A.
Můžete se podělit o své zkušenosti a vlastní příběh u mě na Facebooku.
Nebo mě sledovat na Instagramu.
Pokud chcete :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat