Kdo nemá rád
úvody, může tento přeskočit a vydat se na vcelku zajímavou jízdu s mýty o pcos.
Ležím na zahradě, léčím tělo sluncem
a vyčítám si zahálku. Zase. Hlídám jakože neteř u ségry, ale teď mi dala
krátkej prostor na přemejšlení. Musela jsem jí za to přečíst takovou tu knihu
pro děti, kde se dětskou řečí vysvětluje zrození miminka,
těhotenství a tak. Příhodný..
Hezká kapitola o tom, kdy mímo nejde a
rodičům pomáhají doktoři: "Tatínek má spermie buď moc pomalé, nebo
maminka nemá zdravá vajíčka." Zajímavý čtení. A došlo mi, kolik
bych toho chtěla ještě znát, vědět o pcos a s kolika mýty jsem
se doposud setkala. A že jich nebylo málo.
A to nejen s mýty, ale taky s mnoha
rozdílnými postoji - bagatelizace a ignorace na jedné straně
(většinou od lidí, jež pcos nemají, sorry jako!), na druhé straně tabuizování a
tajnůstkaření, hanba. Ale o tom zase jindy.
Dnes jsem vám sepsala ty mýty, který mě
zrovna pod stromem napadaly do hlavy. A mám z nich celkem radost. Takový to
psaní, kdy to k vám přijde z ničeho nic je úplně nejlepší.
Ps. Vše je
subjektivní a jde pouze o mou zkušenost, se kterou nemusí všichni souhlasit.
Hlavně pokoru! A slunce v duši.
Ps2.: Nevím, jestli je to erupcí na slunci, ale taky zažíváte nyní šílený hupy v
náladách a denní příhody jsou buď šíleně krásný, kdy zažíváte pocit, že nemůže
být líp, a pak z minuty na sekundu úplně naopak, kdy je všechno nejvíc špatný?
Žádná konstantní křivka tohlecto..
Ps3.: Všem, co
mi píšete do zpráv moc děkuju za upřímnost, odvahu a schopnost sdílet.
1. „Ženy s
pcos mají nadváhu“
2. „S pcos
nikdy nebudete moct mít děti“
S pcos lze otěhotnět – viz několik
případů kolem nás, kolem mě, na diskuzích mezi modelkami, slavnými osobnostmi.
Nenapadlo by mne tento mýtus vůbec zmiňovat, ale bohužel ty, se kterými si
občas píšu, mají od gynekologů právě tuhle šílenou zkušenost. Nejen, že to není
pravda, ale tohle opravdu nemůže vědět nikdy nikdo. Lékař, kterého třeba mladá
holka bere jako autoritu, tím vlastně způsobí hluboké trauma a může způsobit i
to, že to dítě mít opravdu nikdy nebude, pokud si tento „vzorec“ z hlavy
nevymaže.
3. „Všechny
ženy s pcos mají stejné příznaky“
Některá má všechny příznaky (akné, cysty,
hirsutismus, amenoreu, hormonální nerovnováhu, alopecii, cysty), některá jeden,
některá dva a každé se pcos projevuje zcela jinak. Proto některá třeba pcos
řeší každý den, některá vůbec.
4. „Pokud
máte nepravidelné měsíčky, máte pcos“
Mnoho holek v prvních letech
menstruace zaznemaná nepravidelnost, to samé se stává po vysazení braní
antikoncepce. Než se tělo „nahodí“ sao, chvíli to trvá (několik měsíců např.),
tudíž nepravidelnost samotná není příznakem pcos.
5. „Znakem
pcos jsou hlavně cysty na vaječnících“
Název polycystické vaječníky mnohé mate,
avšak mnoho žen s pcos cysty na vaječnících vůbec nemá.
6. „Jedinou
léčbou je antikoncepce“
Pozor na to slovo „Léčba“.. Doktoří
říkají, že jediné, co mohou, je nasadit „všemocnou“ antikoncepci. To však není
léčba, spíše bych řekla „ řešení typu po nás přijde potopa“ nebo „menší zlo“,
jelikož antikoncepce samotné pcos nevyléčí,
pouze někomu drží příznaky na uzdě (ale někomu už ani to ne - já jsem ten
příklad) a problémy pouze zahladí. Při antikoncepci nemáme přirozenou
menstruaci, je uměle navozená hormony, nicméně podle některých
lékařů je dobrá pro „vyčistění“ endometria, jelikož nemít MS je pro
tělo z lékařského hlediska nezdravé. Před objevením holistického přístupu
jsem také antikoncepci užívala a je na každém, jestli svůj problém odsune na
neurčito, nebo ho začne řešit hned.
7. „Jedinou
léčbou je revize“
Revize, tzn.
odstranění cyst je laparoskopický zákrok, kdy vám z vaječníků odstraní cysty.
Není to však trvalé a cysty mají tendenci se vracet – pokud
nejsou hormony v pořádku, do původního stavu po několika měsících.
Přistupuje se k tomu hlavně při pokusech o otěhotnění, kde jiné metody již
selhaly.
8. „Pcos je
ojedinělé onemocnění“
Hledat číselné údaje o pcos je
kapitola sama pro sebe, protože se s každým webem liší. Nicméně nejčastěji
se setkáme s čísly 6-15 % žen v České republice a pro
porovnání v USA 5-10 % (5 milionů). Onemocnění pcos tedy úplně není
ojedinělé. Pouze se o něm ojediněle mluví.
9. „Stačí,
když zhubnete, a pcos se zbavíte“
Úbytek váhy může některým ženám pomoci,
ale je to pouze jeden z dalších X variant, pcos je
komplexní onemocnění a lepší je komplexně ho i řešit úpravou stravy, cvičení,
bylinek, spánku, stresu apod.
10. „Gynekolog určitě musí poznat
pcos“
Nemusí, a to ani z pravidelné
kontroly. Cysty na ultrazvuku nemusí být vidět nebo vůbec
nejsou. Pcos se většinou diagnostikuje, když je nějaký
problém, ale musíte o něm většinou říct lékaři a nenechat se odbýt
(hirsutismus, dlouhodobá amenorea, cysty, špatný hormonální profil). Moje
lékařka třeba cysty na vaječníku zpočátku vůbec neviděla, ty
pak potvrdila magnetická resonance. Také se na to přichází ve spojitosti se
snahou otěhotnět a můžete se setkat také s mnoha názory – jeden gynekolog
vám přidělí diagnozu pcos, druhý třeba řekne, že to na to nevypadá. Dobré, že?
Nepropadejte však panice a lítosti, to se stává málokdy.
11. „Ženu s pcos poznáte na první
pohled“
Můj oblíbený mýtus především
z několika „chytrých“ článků na těch internetech. Budu citovat
s dovolením svou doktorku: „Ne, vy určitě nemáte pcos. Na to
vůbec nevypadáte. Ty ženy mají mužské rysy, pleš, ochlupení apod.“ No. Takže
ne, fakt to poznat není. Bohužel se to ale můžeme v různých článcích
dočíst – člověk si hned představí obézní paní s plnovousem, jenže
to je opravdu extrém. Znovu – každému se projevují jiné příznaky pcos a nejsme
mužatky – (viz. článek „Nejsi sama: 13 veřejně známých žen s pcos, jejich zkušenost
a instagram“). Připadají vám ty pěkný modelky snad mužné?
12. „V České republice je
onemocněných méně, než v USA“
V USA se a) Mluví o
pcos daleko více, b) Je onemocnění více spojené
s nadváhou (podle výzkumů tam až 80 % žen s pcos má i nadváhu), což
souvisí se stravovacími návyky Američanů. V USA je to 5 milionů žen, u nás
6-15 %, musíme počítat s úplně jiným počtem populace v obou zemích..
už máte ten výpočet?
13. „Na pcos se neumírá,
proto je v pohodě“
Na pcos se neumírá,
pravda. Existují smrtelné nemoci a mnohem větší osvěta na ně, což je
v pořádku. Ale pcos už dál nelze bagatelizovat. Tento
výčet hrozeb nepřidávám pro strašení, ale protože.. Se to často prostě
nezmiňuje: s pcos může souviset: cukrovka (diabetes)
2. typu (více než polovina žen s pcos má diabetes nebo prediabetes před
40. Rokem- v USA), vysoký krevní tlak, špatná hladinu cholesterolu, nespavost,
deprese, úzkost a rakovina endometria. Mimo jiné taky třeba anorexie,
protože ženy s pcos mají potíže i s hubnutím (kv. hormonům).
14. „Pcos je nevyléčitelná nemoc“
Snad druhá věta, kterou vám řekne lékař.
Motivující. Víte, jaká je definice pro „nevyléčitelnou nemoc?“ Parafrází
řečeno, jde o nemoc, k níž neexistuje jeden univerzální lék, který by
vyléčil všechny, kt. jsou léčeni. V rámci sebe-uzdravování doporučuji
tento program z hlavy taky vymazat, protože se úplně nejde vyléčit (nebo
se zbavit příznaků), když máte tohle v sobě. Nedávno jsem někde četla o člověku
vyléčeném s AIDS, nebo o člověku, který nemá míchu a chodí (mluví o něm
Dušek). Tudíž se řídím přesvědčením, že „všechno na světě je možný“ a opravdu
tomu věřím. Jsme totiž individua a každý z nás potřebuje asi trochu jinej
lék. Příkladem vyléčení jsou třeba americké blogerky, jež si nastartovaly MS,
zbavily se příznaků a o 200 % otočily svůj život holistickým přístupem, nebo
třeba Gabriela Tuatti, která má s endometriózou druhé dítě a
endo si vyléčila sama. Takových případů je mnoho a vy nebo já můžeme bejt
další.
15. „Pcos nepotřebuje osvětu“
Podle americké Nadace PCOS není
méně než polovina žen na pcosdiagnostikována správně, tzn. že miliony žen
potenciálně neví o svém pcos. Můžeme se jen domnívat, kolik žen o svém pcos
neví v Česk republice.
16. „Pcos nic nestojí“
Vitamíny (např. Mg, C, Zinek, B12,
Kyselina listová, inositol), bylinky (čaje, tinktury), bio zdravá strava se
spoustou zeleniny a ovoce, taky třeba bezlepkové potraviny, mléka bez laktozy,
pohyb… 10 šamponů proti vypadávání vlasů, 5 krémů proti akné, proti chloupkům,
kurz hormonálky.. Je to investice do zdraví, ale občas je to *** drahý. Kromě
peněz pcos stojí a zkouší víc naši psychiku. Třeba při čekání na menstruaci,
při čekání na konec padání vlasů, při pohledu do zrcadla na akné,
při pohledu na maminu s bříškem, při poslechu malicherných problémů
druhých, při poslouchání posměšků, při partnerově větě „jsi nějaká poďobaná“,
při pohledu na chloupky, při čtení googlu, při čtení komentářů žen typu „každá
nemoc nemusí mít hned snad svoje hnutí a webovky“… Tento výčet by vydal na
knihu, ale stop lítosti!
Ps.: Nebereme toho tak moc, jen jde o to,
že každá musí vyzkoušet, co na ní zabírá a co nikoliv.
17. „Pcos je konstantní onemocnění,
nemění se“
Tak jako vaše hormony, mění se i pcos.
Teda alespoň u mě – občas tahám hrst vlasů, občas méně – příznaky jsou někde
lepší, někdy horší, záleží na mnoha faktorech jako je strava, bylinky, pohyb
apod.
18. „Pcos je běžné onemocnění, žena
se s ním vyrovná rychle“
Vyrovnání se s pcos není něco, co by se stalo lusknutím prstu a má několik stádií. Než to
přijmete a při googlování už nemáte ten marný pocit na skok z okna, trvá
to a je to zcela přirozený. Popíšu vám to moje:
Mládí: Zcela
jasné příznaky pcos --> googlování a deprese --> nasazení antikoncepce --> ignorace a
odsunutí problému na neurčito až do doby, až budu řešit děti
Dospělost: příznaky pcos i přes antikoncepci --> diagnostika pcos --> deprese a
googlování --> deprese a googlování --> deprese a googlování --> pokus o přijmutí --> druhý pokus --> zvyk a přimutí, naděje --> psaní blogu a pomoc ostatním --> vysazení
HA --> googlování bez deprese, součást životní zkoušky
19. „Pcos je intimní záležitost a
žena by si to měla nechat pro sebe“
V tomto vzorci jsem žila dlouho. „Tohle
v životě nikomu nemůžu říct!“ spolu s pocitem „jsem jediná
divná“ se dá žít dlouho, především v pubertě. Ale pak nastoupí druhá fáze,
vy bydlíte s přítelem, a když máte depku a brečíte, nebo už prostě občas
bouchnete vzteky, protože ten nápor občas prostě neustojíte, je fér něco říct.
Že to není bez důvodu. „Něco“ znamená postupně informovat, ne vybalit všechno
naráz. Já zvolila taktiku „nezastrašovat, ale ani nebagatelizovat“ a spadl mi
ohromný kámen ze srdce. Člověk si to ale musí vyřešit sám v sobě trochu,
než s tím začne někoho seznamovat.
20. „Pcos zvládne vyřešit gynekolog a
endokrinolog“
Ke vší úctě k doktorům toto upravím:
v první řadě vy, pak vy, a pak zase vy. A pak třeba mladá kožní doktorka,
která se vám věnuje nejdýl ze všech a neodbyde vás s HA. Na škodu není ani
psycholog a psychoterapie (vzhledem k úzkostem a depresím), prověřený
léčitel, knihy, inspirativní lidé, skupiny, kamarádka s pcos.
A s jakým mýtem se setkáváte vy?
Držím palce!
S úctou A.
Můžete se podělit
o své zkušenosti a vlastní příběh u mě na Facebooku.
Pokud chcete
:-)
