IVF MEETING PRAGUE 2019 – Proč jít příště? Aneb hrstka osobních dojmů

Web IVF meeting

Program IVF meeting 2019

• Pozor na představy

Název IVF Meeting Prague ve mně v první milisekundě - kdy jsem na něj narazila na Facebooku úplnou náhodou - evokoval skupinu maminek toužících po dětech na jedné straně a na straně druhé nedočkavou náruč center asistované reprodukce (nic proti nim!). V hlavě mi probleskla představa prostoru, který je nadupaný lidmi, veletrh se stánky předhánějící se v nejlepší nabídce a spousta stresu. Ale pak jsem viděla webovky, program a bylo vymalováno. Moje úzkostné já dostalo pěknou herdu do zad a díky bohu za to! Měla bych jít na kurz “Nesuď podle obalu”, říkám si teď. Na to už určitě taky nějaký kurz už bude :-))
Viděli jste událost? Byly jste?
Jsem asi poslední na světě, kdo vyhledává větší skupiny lidí. A otevírám se jen tam, kde je mi fakt dobře. Tentokrát jsem se ale přemohla, protože mě to tam prostě táhlo a já měla radost už jen z toho, že tohle téma v Čechách někdo KONEČNĚ otevírá veřejně a s velkou dávnou statečnosti už jen z toho důvodu, že nabízí několik pohledů na neplodnost, včetně těch “lékařských” i “lidských”.
Šlo tedy o ojedinělou akci, protože s ženami s podobnými “výzvami” jsem naposledy měla tu čest se potkat na kurzu hormonální jógy u lektorky Šárky Simoneidesové cca před rokem. Ono se totiž mluví s někým úplně jinak, pokud ten člověk prožívá podobné věci jako vy. Tak jsem sedla do vlaku a jela za Kájou s pocitem víc než uvolněným - nevěděla jsem sice, co mám cejtit, ale věděla jsem, že dělám dobře.

• Očekávání versus realita 

Mohla bych tady psát slohy o pěknym prostředí, milých lidech z řad organizátorů i sponzorů, občerstvení i kafi, masáži a milých dárcích.. Mohla, a všechno to bylo skvělý. Pro mě ale je nejdůležitější, jestli se někde cejtim dobře a nebo naopak. Ale světe div se, mě bylo velmi dobře a říkám si: jsem tady správně! S Kájou se seznamujeme s úžasnýma holkama z otěhotnět.cz, koupím si bylinný Femigard (potřebuju ho, je mi po něm lépe než po Gynexu) znovu vidím Šárku Simoneidesovou, která mě naučila HJ.
Dojímají nás sedící páry kolem, protože v tom jsou spolu a za oba. Dojímá nás příběh paní Kateřiny Burešové s endometriózou, která má i navzdory předpovědím lékařů dvě zdravé děti (po kolikáté už takový příběh se šťastným koncem slyším?).  Dojímám se sama nad sebou, že bych neměla hned věci zavrhovat, ale napřed si je vyzkoušet a poslechnout. Paní Mudr. Helena Máslová a její přednáška je opět stejně aktuální a inspirativní jako její videa na youtube (vřele doporučuju).

Ukázka zajímavých postřehů bodů, které si v hlavě odnášíme:

• Existují mladý holky, které o svých zkušenostech v otázce plodnosti dokážou mluvit a podělit se o to s vámi bez studu nebo předsudků - a to nejen přednášející
• ČR má nejhustší síť IVF center
• Zrada vlastního těla, neplodnost = stres, který je podle měření podobný se stresem onkologicky nemocných lidí
• Po IVF by měla žena zamířit do své postele a nejlépe s partnerem (hormony štěstí), nikoliv do metra plného lidí nebo na nákupy
• Příprava na IVF ve formě změny životního stylu u obou partnerů (!) je z jejich strany hlavně často úplně podceňovaná
• Tělesný tuk je při těhotenství velmi důležitý
• Když je žena v sexu pasivní (jen leží), může napomoci těhotenství (!)
• Repetitivní činnosti (opakující se, třeba pletení) zvyšují hladinu progesteronu (halleluja pro nás “konzervy”)
• Každé 25. dítě pochází z umělého oplodnění
• Na spermiogram má velký vliv životní styl, může se tedy snadno zlepšit
• Plodnost miluje spontánnost a místa s menší hustotou zalidnění (!)
• Přírodní přístupy spolu s učením sebelásky a sebepochopení představují pro spoustu lidí až poslední krok při cestě za dítětem

.. A to byla jen malá hrstka toho, co na IVF můžete slyšet - především od odborníků.

• IVF meeting není pro mě - omyl

IVF meeting Prague není pouze pro páry toužící po miminku. Je to i pro nás indiánky. Je to vhled do vašeho osobního traumatu, které stejně denně řešíte.Tady můžete zažít pocit jakési sounáležitosti, rozšíříte si obzory a zjistíte, že je vás víc - žen a holek se stejným otazníkem nad hlavou a přirozenou pokorou.

Odcházím rozjitřená v tom nejlepším slova smyslu, ve vlaku píšu postřehy a ještě dlouho z toho zážitku čerpám energii. Je fakt osvobozující někdy prolomit tu komfortní zónu, zkuste to třeba příště - ty ženy, které už neřeší v hlavě vzorce “co by na to řekli lidi” jsou tou pravou inspirací pro nás všechny.

Velké, převeliké díky patří paní organizátorce Veronice - za realizaci její myšlenky navzdory všem úskalím, zajetým vzorcům a rozdílným názorům. Radujeme se z toho, že má někdo podobnou vizi, která je podobná té naší.